Skupina kanadských vědců nedávno publikovala studii, která potvrzuje, že cvičení prospívá nejen tělu, ale také duchu. Aerobní cvičení má totiž pozitivní dopad na fungování mozku, přispívá nejen k obnově neuronů, ale také k tvorbě nových. Může za to údajně chemická látka VGF. Studii prováděli výzkumníci na myších s mozkovými dysfunkcemi.
Míra neurogeneze je ukazatelem zdravého mozku. Vysoká hladina je dobrým znamením, nízká hladina nových neuronů je naopak známkou oslabeného zdraví.
Neznamená to však, že zdravý mozek si lze udržovat pouze běháním. Pokaždé, když se člověk učí nový sport, jako je hraní golfu nebo tenisu, mozek si vytvoří nové spojení. Podle výzkumů však právě aerobní sporty stojí za vysokou hladinou nových neuronů. Vysoce intenzivní intervalový trénink se tak s obyčejnou chůzí nebo plaváním nedá úplně srovnat.
Kromě těchto dlouhodobých efektů má pohyb i velmi příjemný krátkodobý účinek „štěstí“. Pokud se totiž člověk věnuje hodinu či dvě aerobnímu cvičení, všechny starosti jako mávnutím proutku odplavou a cítí se v euforii. Pocit štěstí je navozen díky účinku přirozených opioidů nacházejících se v čelním laloku mozku.
Nejnovější článek výzkumníků hovoří o tom, že po aerobním cvičení se zvyšuje hodnota ještě jedné chemické látky s názvem VGF. Zatím ji však neznají natolik dokonale, aby dokázali určit, za čím vším stojí.
Vědci provedli pokus na myších s dysfunkcemi, které měly velmi krátký život, a navíc se špatně pohybovaly. Oba problémy byly přitom spojeny s genetickou degradací mozečku, zodpovědného za fyzické pohyby. Při pokusu „opravili“ poruchy v mozku zvířete dvěma způsoby. A to buď aplikováním vysoké dávky VGF, nebo umístěním „běžeckého pásu“. V obou případech žili savci déle, lépe se pohybovali a vykazovali zlepšení struktury mozku.
Na rozdíl od myší ale není možné vpravovat lidem do těla VGF. Živočichům byla totiž látka podána prostřednictvím virové infekce, což by v případě lidí bylo velmi neetické.
Tak teď nám nezbývá než nazout běžecké boty a vyrazit na minimálně hodinový výběh.